Pátek 19:30
Dům Chopin
2023, 16 min., anglicky
Režie: Amanda Rice
Nejnovější film Amandy Rice zkoumá dopad lidstva na ekosystémy Země optikou dvou vzájemně propojených mechanismů kapitalismu: těžby a nadprodukce. Film propojuje tři výzkumné okruhy. Prvních z nich je práce parapsychologa Konstantina Raudiveho z 60. let 20. století, který se zabýval anomálními zvuky podobnými hlasu, jež byly nalezeny na magnetofonových nahrávkách a které byly považovány za duchovní poselství a označovány také jako fenomén elektronického hlasu. Druhým je experiment zoologa Andrewa Kitchenera z roku 1985, jehož cílem bylo poskytnout anatomické vysvětlení, zda vyhynulý irský los Megaloceros giganteus používal své parohy v boji, což je zásadní otázka evoluční biologie. Třetí část se věnuje praktickým aspektům ochrany médií.
Amanda Rice je vizuální umělkyně, která pracuje s pohyblivým obrazem, fotografií a instalacemi. V roce 2019 získala stipendium Next Generation Award. Riceová ve svých filmech využívá vyprávění a abstrakci k vytváření narativů, které oscilují mezi historickými záznamy, osobními dojmy a spekulativní fikcí. V předchozích projektech se zabývala otázkami hmoty, průmyslu a energie.
Pátek 19:30
Dům Chopin
2023, 16 min., anglicky
Režie: Amanda Rice
Nejnovější film Amandy Rice zkoumá dopad lidstva na ekosystémy Země optikou dvou vzájemně propojených mechanismů kapitalismu: těžby a nadprodukce. Film propojuje tři výzkumné okruhy. Prvních z nich je práce parapsychologa Konstantina Raudiveho z 60. let 20. století, který se zabýval anomálními zvuky podobnými hlasu, jež byly nalezeny na magnetofonových nahrávkách a které byly považovány za duchovní poselství a označovány také jako fenomén elektronického hlasu. Druhým je experiment zoologa Andrewa Kitchenera z roku 1985, jehož cílem bylo poskytnout anatomické vysvětlení, zda vyhynulý irský los Megaloceros giganteus používal své parohy v boji, což je zásadní otázka evoluční biologie. Třetí část se věnuje praktickým aspektům ochrany médií.
Amanda Rice je vizuální umělkyně, která pracuje s pohyblivým obrazem, fotografií a instalacemi. V roce 2019 získala stipendium Next Generation Award. Riceová ve svých filmech využívá vyprávění a abstrakci k vytváření narativů, které oscilují mezi historickými záznamy, osobními dojmy a spekulativní fikcí. V předchozích projektech se zabývala otázkami hmoty, průmyslu a energie.
