Pátek 18:00
Dům Chopin
2024, 16 min., česky s anglickými titulky
Režie: Jiří Anger, Veronika Hanáková a Jiří Žák
Díky digitalizaci můžeme první české filmy spatřit včetně podivných tvarů a trhlin, které v nich vlivem stáří či technologických dispozic vznikly. Tato esej je experimentem, jak praskliny ve filmech Jana Kříženeckého přenést do roviny osobní, fyzické zkušenosti. Divnotvary přecházejí z digitálních souborů do vytištěných kusů papíru, s nimiž autoři různými způsoby manipulují, a mohou se tak rozvíjet ve skutečně podvojném světě. Světě, ve kterém pevné hranice mezi virtuálním a fyzickým prostorem, stejně jako mezi nahodilým a zamýšleným estetickým účinkem, nenávratně mizí.
Jiří Žák vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Pracuje především s médiem pohyblivého obrazu a videoinstalace, propojuje výzkum, poetiku a narativní formu. Věnuje se identitě postkomunistických zemí a její dekonstrukci prostřednictvím nezápadních perspektiv. Dlouhodobě se zabývá problematikou českého a československého exportu zbraní do arabsky mluvících zemí. Žák svou tvorbu představil v řadě nezávislých galerií a institucí v České republice, ale i v mezinárodním měřítku, např. na Kyjevském bienále 2021, Varšavském bienále 2018, v Budapest Gallery nebo Bienále Ve věci umění v Praze 2020. Účastnil se summitu Berlinale Talents 2024. Je spoludržitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2020. V roce 2015 se stal laureátem ceny EXIT. Mezi lety 2018-2019 pracoval na pozici digitálního operátora v Národním filmovém archivu v Praze, v rámci výzkumného projektu o Laterně magice. Od roku 2016 do současnosti je členem redakce online platformy pro současné umění Artyčok TV. Vyučuje na Akademii výtvarných umění v Praze a Prague City University.
Jiří Anger je British Academy Postdoctoral Fellow na Queen Mary University of London. Zároveň pracuje jako redaktor odborného časopisu Iluminace a jako výzkumník a kurátor v Národním filmovém archivu. Ve svém teoretickém i praktickém výzkumu se zabývá primárně found footage, archivním filmem a tzv. videografickou kritikou coby kreativní odrůdou digital humanities. Jeho texty a videa se objevily v časopisech NECSUS, Film-Philosophy, [in]Transition, The Moving Image, Quarterly Review of Film and Video ad. Je autorem monografií Afekt, výraz, performance: Proměny melodramatického excesu v kinematografii těla (Filozofická fakulta UK, 2018) a Towards a Film Theory from Below: Archival Film and the Aesthetics of the Crack-Up (Bloomsbury, 2024) a editorem kolektivních publikací Digitální Kříženecký: Nový život prvních českých filmů (Národní filmový archiv, 2023, nominace na Magnesii Literu) a Myslet filmem / Thinking Through Film (Galerie hlavního města Prahy, 2023, spolu se Sandrou Baborovskou).
Veronika Hanáková se věnuje postgraduálnímu vzdělávání v oboru nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její výzkum se zaměřuje na materialitu a uchovávání digitálních obrazů a artefaktů, zejména funkcí a rozhraní DVD. Její videoeseje se objevily v akademických časopisech NECSUS, Tecmerin: Revista de Ensayos Audiovisuales nebo [in]Transition, nebo v Revue Prostor. Vytváří videoeseje o českém filmovém dědictví pro Národní filmový archiv.
Pátek 18:00
Dům Chopin
2024, 16 min., česky s anglickými titulky
Režie: Jiří Anger, Veronika Hanáková a Jiří Žák
Díky digitalizaci můžeme první české filmy spatřit včetně podivných tvarů a trhlin, které v nich vlivem stáří či technologických dispozic vznikly. Tato esej je experimentem, jak praskliny ve filmech Jana Kříženeckého přenést do roviny osobní, fyzické zkušenosti. Divnotvary přecházejí z digitálních souborů do vytištěných kusů papíru, s nimiž autoři různými způsoby manipulují, a mohou se tak rozvíjet ve skutečně podvojném světě. Světě, ve kterém pevné hranice mezi virtuálním a fyzickým prostorem, stejně jako mezi nahodilým a zamýšleným estetickým účinkem, nenávratně mizí.
Jiří Žák vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Pracuje především s médiem pohyblivého obrazu a videoinstalace, propojuje výzkum, poetiku a narativní formu. Věnuje se identitě postkomunistických zemí a její dekonstrukci prostřednictvím nezápadních perspektiv. Dlouhodobě se zabývá problematikou českého a československého exportu zbraní do arabsky mluvících zemí. Žák svou tvorbu představil v řadě nezávislých galerií a institucí v České republice, ale i v mezinárodním měřítku, např. na Kyjevském bienále 2021, Varšavském bienále 2018, v Budapest Gallery nebo Bienále Ve věci umění v Praze 2020. Účastnil se summitu Berlinale Talents 2024. Je spoludržitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2020. V roce 2015 se stal laureátem ceny EXIT. Mezi lety 2018-2019 pracoval na pozici digitálního operátora v Národním filmovém archivu v Praze, v rámci výzkumného projektu o Laterně magice. Od roku 2016 do současnosti je členem redakce online platformy pro současné umění Artyčok TV. Vyučuje na Akademii výtvarných umění v Praze a Prague City University.
Jiří Anger je British Academy Postdoctoral Fellow na Queen Mary University of London. Zároveň pracuje jako redaktor odborného časopisu Iluminace a jako výzkumník a kurátor v Národním filmovém archivu. Ve svém teoretickém i praktickém výzkumu se zabývá primárně found footage, archivním filmem a tzv. videografickou kritikou coby kreativní odrůdou digital humanities. Jeho texty a videa se objevily v časopisech NECSUS, Film-Philosophy, [in]Transition, The Moving Image, Quarterly Review of Film and Video ad. Je autorem monografií Afekt, výraz, performance: Proměny melodramatického excesu v kinematografii těla (Filozofická fakulta UK, 2018) a Towards a Film Theory from Below: Archival Film and the Aesthetics of the Crack-Up (Bloomsbury, 2024) a editorem kolektivních publikací Digitální Kříženecký: Nový život prvních českých filmů (Národní filmový archiv, 2023, nominace na Magnesii Literu) a Myslet filmem / Thinking Through Film (Galerie hlavního města Prahy, 2023, spolu se Sandrou Baborovskou).
Veronika Hanáková se věnuje postgraduálnímu vzdělávání v oboru nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její výzkum se zaměřuje na materialitu a uchovávání digitálních obrazů a artefaktů, zejména funkcí a rozhraní DVD. Její videoeseje se objevily v akademických časopisech NECSUS, Tecmerin: Revista de Ensayos Audiovisuales nebo [in]Transition, nebo v Revue Prostor. Vytváří videoeseje o českém filmovém dědictví pro Národní filmový archiv.
