Co znamenají pro film eventy

Po roce omezeného kinoprovozu se opět hlasitě mluví o tom, že kino a kinoprůmysl se od základu změní. O smrti kinofilmu se mluví přinejmenším od padesátých let a nástupu televize, ale tentokrát to je prý podle všeho opravdu tady. Přední roli tohoto posunu hraje kampaň steamovacích služeb, jež vynakládají mnoho energie na to, aby nás přesvědčily, že do kina vlastně chodit nechceme, chceme sedět doma u počítačů a sledovat navěky už jen monitor. Narativ o lidech zamilovaných do svého obýváku sice narušuje skutečnost, že reakcí na karanténní sezónu byla hromadná deprese a touha po veřejných akcích, i přesto je právě zkušenost z karantény využívána jako argument blížící se zbytečnosti kin, nebo se přinejlepším jejich proměny v luxusní komoditu.

Dnešní realita vstoupí do umění až jako vzpomínka

Loňský Marienbad se odehrával mezi dvěma vlnami pandemie vymknuté kontrole, nicméně podobu programu to ovlivnilo jen v tom ohledu, že festivalu mohli využít některé relativně „větší“ projekty. Jindy by se soustředily na mediálně vděčnější uvedení, ale v dané situaci se musely spokojit s jednou z mála možností, které chudá festivalová sezóny nabídla. Samotná podoba uvedených děl však pandemií ovlivněna nebyla – vzhledem k tomu jak dlouho trvá filmová produkce, by ostatně bylo nesmyslné to očekávat. Letos už však uplynulo dost času, aby se zkušenost minulého roku mohla začít projevovat v samotném obsahu. A v nějaké míře se to skutečně stalo. Pandemii zmiňuje film Milana Klepikova pracovně nazvaný Konec světa, inspiraci zmiňoval i audiovizuální umělec Vladimír Turner u jednoho ze svých posledních výtvorů.

Identita filmového festivalu je komplikovaná věc. Čím výraznější identitu festival má, tím výrazněji mu hrozí odcizení nějaké části potenciálního publika. Problém to je tím spíš pro festival menšího dosahu, pro nějž je kriticky důležité získat si v nějaké míře lokální obyvatelstvo pořadatelského města, tedy náhodné lidi, u nichž nejde předpokládat zájem o konkrétní téma a vlastně ani o festival jako takový. Je tedy nutné volit úplně jiný jazyk, než jímž jsou oslovováni to návštěvníci, kteří na festival specificky přijeli.